Zjistěte více o společnosti
Hbití chladnokrevníci s jistou chůzí jsou k vidění především v jižním Německu a v Rakousku.
Plemeno:
norický kůň
Skupina:
chladnokrevník
Kohoutková výška:
155 - 165 cm
Exteriér:
kompaktní, svalnatá stavba těla, suchá hlava, silný krk s nepříliš výraznými spodními krčními svaly, stabilní hřbet, silné nohy
Barva srsti:
téměř všechny barvy
Charakter:
vyrovnaný temperament, dobromyslný, poslušný, výkonný, odolný
Chůze:
jistá chůze, rovnoměrná a výrazná, vysoké dodržování taktu
Původ:
Rakousko
Rozšíření:
Rakousko a jižní Německo
Vhodný:
jako kočárový a jezdecký kůň
Věděli jste to? Jihoněmecký chladnokrevník vzešel z chladnokrevného plemene norického koně. Zatímco v Rakousku byl norický kůň chován dále, v Bavorsku vzniklo v polovině 20. století štíhlejší chladnokrevné plemeno pod názvem "jihoněmecký chladnokrevník". Ještě dnes jsou obě koňská plemena velmi úzce spjata.
Robustní kůň s velmi jistou chůzí: Norický kůň
Norický kůň je typický chladnokrevný kůň – mimořádně silný a impozantní, uvnitř klidný a vyrovnaný. Jméno se odvozuje od území Noricum, které bylo před narozením Krista součástí římské říše a později se stalo provincií. Tam byli koně zastoupeni již před 2 000 lety a vyvinuli se z těžkých válečných koní do výkonných tažných a pracovních koní. Sloužili mimo jiné jako soumaři a přizpůsobili se alpské krajině. Ještě dnes jsou noričtí koně považováni za velmi jisté v chůzi a dokážou si dobře poradit i ve strmém terénu. Po desetiletí byla nejrůznější plemena koní libovolně křížena. Až v 16. století zavedli salcburští arcibiskupové první plemenné knihy, čímž byl chov plemena poprvé regulován. Od 17. do 19. století byla křížena četná koňská plemena, například angličtí, belgičtí, neapolští a španělští koně za účelem zušlechtění norických koní. Od roku 1903 je toto chladnokrevné plemeno chováno výhradně čistokrevně. V současné době je kolem 10 000 koní zastoupeno hlavně v Rakousku a Bavorsku. Existuje celkem pět chovných linií, které byly založeny hřebci Vulkan, Diamant, Nero, Schaunitz a Elmar.
Noričtí koně mají dobrý temperament a velmi jistou chůzi.
Obecně odpovídají impozantní horští koně středně těžkému typu chladnokrevníka. Mají hranatou stavbu těla a jsou dobře osvalení. Charakteristická je pro ně suchá hlava, výrazné oči a široké nozdry. Krk je krátký a silný, hřbet stabilní. Vyznačují se rovněž dobře nasazeným ohonem a znatelně rozdělenou zádí. I přes kompaktní stavbu těla je chůze chladnokrevníků charakterizována harmonickými pohyby a výraznou obratností. Díky tomu působí těžcí koně velmi ladně. Na základě velké rozmanitosti vyskytujících se barev srsti jsou noričtí koně mimořádní. Nejčastěji jsou zastoupeni hnědáci, ryzáci, vraníci v nejrůznějších odstínech. Ale také bělouši s černou hlavou, strakatí koně a tygři jsou skutečnou pastvou pro oči.
Původní pracovní koně mají velmi vyrovnaný charakter. Jsou považováni za dobromyslné a mají silné nervy. Jsou také díky své spolehlivosti a svému klidnému temperamentu velmi oblíbení mezi jezdci. V závislosti na chovné linii jsou jednotlivé vlastnosti u koní více či méně výrazné. Linie Vulkan je nejvíce rozšířena a charakterizuje ji silný a vyvážený charakter. Zvířata linie Nero působí obzvláště ušlechtile. Mají dobrý temperament a vynikající schopnost chůze. Chladnokrevníci, kteří patří do linie Diamant, jsou spíše lehčího typu a působí trochu drátovitě, se striktními liniemi hlavy a dobrými proporcemi. Mimořádně krásné tygry lze nalézt výhradně v linii Elmar. Elegantní čtyřnožci jsou považováni za temperamentní a ušlechtilé. Noričtí koně z této chovné linie jsou díky svému krásnému vzoru srsti velmi populární. Chladnokrevní koně linie Schaunitz jsou rovněž známi svým živým temperamentem. Jsou velmi robustní a hodí se díky své výkonné a plynulé chůzi velmi dobře na jezdecký sport.
Dříve sloužili noričtí koně hlavně jako pracovní a tažní koně v zemědělství, dnes jsou tito krásní chladnokrevníci díky svému skromnému a vyrovnanému charakteru oblíbenými volnočasovými koňmi. Díky jejich jisté chůzi s nimi můžete dokonce podniknout dlouhé trailové jízdy i v obtížném terénu. V jihoněmeckém a rakouském prostoru jsou dokonce považováni za symbol a používají se v kontextu venkovských zvyklostí. Během přehlídek a slavnostních průvodů táhnou tito krásní čtyřnožci nádherné kočáry a přitahují na sebe všechny pohledy.